Úřad průmyslového vlastnictví

Dosažení dohody o budoucím vztahu EU a UK


Na Štědrý den oznámily vyjednávací týmy dosažení dlouho očekávané dohody o budoucím vztahu EU a UK. K 31. 12. 2020 skončilo přechodné období a v období od 1. 1. 2021 do 28. 2. 2021 je Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé prováděna prozatímně, v tomto období by mělo dojít k formálnímu podpisu dohody a následně by měla být schválena Evropským parlamentem a Radou EU. Dohoda obsahuje mimo jiné i část týkající se duševního vlastnictví.


Celý text dohody (pdf, 8,7 MB), níže uvádíme výňatek z části druhé Obchod, doprava, rybolov a další ujednání textu dohody, který se týká přímo práv průmyslového vlastnictví:

 

 

„Hlava V: Duševní vlastnictví

Kapitola 1: Obecná ustanovení
Článek IP.1: Cíle
Cílem této hlavy je:

a)        usnadnit výrobu, poskytování a komercializaci inovativních a tvůrčích produktů a služeb mezi stranami omezením narušování a překážek tohoto obchodu, a přispět tak k udržitelnějšímu hospodářství podporujícímu začlenění, a

b)        zajistit přiměřenou a účinnou úroveň ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Článek IP.2: Oblast působnosti

1.           Tato hlava doplňuje a dále upřesňuje práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, jejichž jsou stranami.

2.           Tato hlava nebrání žádné straně zavést rozsáhlejší ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví, než jaké vyžaduje tato hlava, za předpokladu, že taková ochrana a prosazování nebudou v rozporu s touto hlavou.

Článek IP.3: Definice
Pro účely této hlavy se rozumí:

a)        „Pařížskou úmluvou“ Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 naposledy revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967;

b)        „Bernskou úmluvou“ Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886 revidovaná v Paříži dne 24. července 1971 a pozměněná dne 28. září 1979;

c)        „Římskou úmluvou“ Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací přijatá v Římě dne 26. října 1961;

d)        „WIPO“ Světová organizace duševního vlastnictví;

e)        „právy duševního vlastnictví“ všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články IP.7 [Autoři] až IP.37 [Ochrana odrůdových práv] této hlavy nebo oddíly 1 až 7 části II Dohody TRIPS. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu proti nekalé soutěži podle článku 10 bis Pařížské úmluvy;

f)         „státním příslušníkem“ ve vztahu k příslušnému právu duševního vlastnictví osoba některé ze stran, která by splňovala kritéria způsobilosti pro ochranu stanovená v dohodě TRIPS a v mnohostranných dohodách uzavřených a spravovaných pod záštitou WIPO, jichž je strana smluvní stranou. 

Článek IP.4: Mezinárodní dohody

1.       Strany potvrzují svůj závazek plnit mezinárodní dohody, jejichž jsou stranami:

a)        Dohodu TRIPS;

b)        Římskou úmluvu;

c)        Bernskou úmluvu;

d)        Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;

e)        Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;

f)         Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatý v Madridu dne 27. června 1989 naposledy pozměněný dne 12. listopadu 2007;

g)        Smlouvu o známkovém právu, přijatou v Ženevě dne 27. října 1994;

h)        Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení, přijatou v Marrákeši dne 27. června 2013;

i)         Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatý v Ženevě dne 2. července 1999.

2.       Každá strana vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby ratifikovala tyto mezinárodní dohody, nebo k nim přistoupila:

a)        Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, přijatá v Pekingu dne 24. června 2012;

b)        Singapurská smlouva známkovém právu, přijatá v Singapuru dne 27. března 2006.

Článek IP.5: Vyčerpání práv

Touto hlavou není dotčena svoboda stran určit, zda a za jakých podmínek se uplatňuje vyčerpání práv duševního vlastnictví.

Článek IP.6: Národní zacházení

1.       Pokud jde o všechny kategorie duševního vlastnictví zahrnuté v této hlavě, každá strana poskytne státním příslušníkům druhé strany při ochraně duševního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení s jejími vlastními státními příslušníky, případně s výhradou výjimek stanovených v Pařížské úmluvě, Bernské úmluvě, Římské úmluvě a Smlouvě o duševním vlastnictví v oboru integrovaných obvodů přijaté ve Washingtonu dne 26. května 1989. Pokud jde o výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a vysílací organizace, vztahuje se tato povinnost pouze na práva poskytnutá podle této dohody.

2.       Pro účely odstavce 1 tohoto článku zahrnuje pojem „ochrana“ záležitosti, které mají vliv na dostupnost, nabývání, rozsah, zachování a prosazování práv duševního vlastnictví, jakož i záležitosti, které mají vliv na využívání práv duševního vlastnictví konkrétně upravených v této hlavě, včetně opatření, která mají zabránit obcházení účinných technologických prostředků, uvedených v článku IP.16 [Ochrana technologických prostředků] a opatření, která souvisejí s informacemi o správě práv, uvedených v článku IP.17 [Povinnosti v souvislosti s informacemi o správě práv].

3.       Strana může využít výjimek povolených podle odstavce 1 v souvislosti se svými soudními a správními postupy, včetně požadavku, aby státní příslušník druhé strany určil adresu pro doručování na jejím území nebo aby jmenoval zástupce na jejím území, pokud tyto výjimky:

a)        jsou nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy strany, jež nejsou neslučitelné s ustanoveními této hlavy, nebo

b)        nejsou uplatňovány způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu.

4.       Odstavec 1 se nepoužije na postupy stanovené v mnohostranných dohodách uzavřených pod záštitou WIPO, které se týkají nabývání nebo zachování práv duševního vlastnictví.

Kapitola 2: Normy týkající se práv duševního vlastnictví

Oddíl 2: Ochranné známky
Článek IP.18: Klasifikace ochranných známek

Každá strana vede systém klasifikace ochranných známek, který je v souladu s Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 v pozměněném a revidovaném znění.

Článek IP.19: Označení, která mohou tvořit ochrannou známku

Ochrannou známku mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvar výrobku nebo obal výrobku či zvuky, pokud toto označení:

a)        umožňuje rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků a

b)        může být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek každé strany způsobem, který umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky.

Článek IP.20: Práva z ochranné známky

1.       Každá strana stanoví, že zápis ochranné známky zakládá jejímu vlastníkovi výlučná práva. Vlastník je oprávněn zakázat všem třetím osobám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:

a)        jakékoli označení totožné se zapsanou ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka zapsána;

b)        jakékoli označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti se zapsanou ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb označovaných danou ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace daného označení s ochrannou známkou.

2.       Vlastník zapsané ochranné známky je oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku na území strany, kde je ochranná známka zapsána, aniž by tam byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí z jiných zemí nebo z druhé strany a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky, nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit.

3.       Oprávnění vlastníka ochranné známky podle odstavce 2 zanikne, pokud v rámci řízení ohledně otázky, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky, poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení. 

Článek IP.21: Postup zápisu

1.       Každá strana zajistí systém pro zápis ochranných známek, v jehož rámci se každé konečné rozhodnutí o zamítnutí zápisu (včetně částečného zamítnutí) přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sdělí příslušné osobě, přičemž toto rozhodnutí musí být řádně odůvodněno a může být proti němu podáno odvolání.

2.       Každá strana umožní třetím osobám podat námitky proti přihláškám ochranných známek nebo případně zápisům ochranných známek. Takové námitkové řízení musí být sporné.

3.       Každá strana zajistí veřejně přístupnou elektronickou databázi přihlášek ochranných známek a zapsaných ochranných známek.

4.       Každá strana vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila systém pro elektronické přihlašování, zpracovávání, zápis a vedení ochranných známek.

Článek IP.22: Všeobecně známé ochranné známky

Za účelem zavedení ochrany všeobecně známých ochranných známek, jak je uvedeno v článku 6 bis Pařížské úmluvy a v čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS, uplatní každá strana společné doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek, přijaté shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním WIPO v rámci 34. série zasedání shromáždění členských států WIPO ve dnech 20. až 29. září 1999.

Článek IP.23: Výjimky z práv z ochranné známky

1.       Každá strana stanoví omezené výjimky z práv z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů včetně zeměpisných označení, a může stanovit další omezené výjimky za předpokladu, že takové výjimky budou brát zřetel na oprávněné zájmy vlastníka ochranné známky a třetích osob.

2.       Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:

a)        jméno či adresu třetí osoby, jedná-li se o fyzickou osobu;

b)        označení nebo údaje týkající se druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností nebo

c)        ochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy je užití této ochranné známky nezbytné k uvedení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů,

pokud je tato třetí osoba užívá v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví.

3.       Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které má jen místní působnost, je-li toto právo uznáno právem dotčené strany a je užíváno v rámci daného území.

Článek IP.24: Důvody zrušení

1.       Každá strana stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže na příslušném území strany nebyla po nepřetržitou dobu pěti let vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána, a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.

2.       Každá strana také stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže po dobu pěti let ode dne dokončení postupu zápisu nebyla na příslušném území vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána, a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.

3.       Nikdo však nemůže žádat, aby byl vlastník ochranné známky zbaven svých práv, jestliže v době mezi uplynutím pětiletého období a podáním návrhu na zrušení bylo započato s řádným užíváním ochranné známky nebo bylo její řádné užívání obnoveno. K započetí užívání nebo k jeho obnově, k nimž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo obnově užívání podniknuty až poté, co se vlastník dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.

4.       Ochranná známka může být rovněž zrušena, jestliže po dni, ke kterému byla zapsána:

a)        se ochranná známka stala v důsledku jednání nebo nečinnosti svého vlastníka označením, které je pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána, v obchodě obvyklé;

b)        by ochranná známka v důsledku užívání vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, mohla uvádět veřejnost v omyl, zejména co do povahy, jakosti nebo zeměpisného původu daných výrobků nebo služeb.

Článek IP.25: Právo zakázat přípravné kroky ve vztahu k používání obalů nebo jiných prostředků

Existuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna, a toto použití by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky, má vlastník dané ochranné známky právo zakázat v obchodním styku:

a)        umisťovat označení totožné s ochrannou známkou, nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být známka umístěna; nebo

b)        nabízet na trhu či uvádět na trh, nebo skladovat pro tyto účely, nebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna.

Článek IP.26: Přihlášky ve zlé víře

Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou, pokud přihlašovatel podal přihlášku ochranné známky ve zlé víře. Každá strana může stanovit, že taková ochranná známka se nezapíše.

Oddíl 3: (Průmyslové) vzory

Článek IP.27: Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.       Každá strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní. Tato ochrana je zajišťována zápisem a majitelům uděluje výlučná práva v souladu s tímto oddílem. 

Pro účely tohoto článku platí, že strana může uvážit, že (průmyslový) vzor, který má individuální povahu, je původní.

2.       Majitel zapsaného (průmyslového) vzoru má právo zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, alespoň v tom, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely či skladovaly výrobek nesoucí a ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor nebo používaly výrobky nesoucí nebo ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor, pokud k takovým úkonům dochází pro obchodní účely.

3.       (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo začleněný v některém výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:

a)        pokud součást začleněná do složeného výrobku zůstává při obvyklém použití složeného výrobku viditelná a

b)        pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.

4.       Pro účely odst. 3 písm. a) se „obvyklým použitím“ rozumí použití konečným uživatelem s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

Článek IP.28: Doba trvání ochrany

Doba trvání ochrany zapsaných (průmyslových) vzorů, včetně obnovení zapsaných (průmyslových) vzorů, činí celkem 25 let ode dne podání přihlášky[1].

Článek IP.29: Ochrana nezapsaných (průmyslových) vzorů

1.       Každá strana udělí majitelům nezapsaného (průmyslového) vzoru právo zabránit užívání nezapsaného (průmyslového) vzoru třetí osobou, která nemá souhlas majitele, pouze pokud napadené užívání vyplývá z kopírování nezapsaného (průmyslového) vzoru na jejich území[2]. Takové užívání zahrnuje přinejmenším nabízení k prodeji, uvádění na trh, dovoz nebo vývoz výrobku.

2.       Doba trvání ochrany u nezapsaných (průmyslových) vzorů činí nejméně tři roky ode dne, kdy byl vzor poprvé zpřístupněn veřejnosti na území příslušné strany.

Článek IP.30: Výjimky

1.       Každá strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů, včetně nezapsaných (průmyslových) vzorů), za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním (průmyslových) vzorů a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy majitele (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích osob.

2.       Ochrana se nevztahuje na (průmyslové) vzory podmíněné pouze technickými nebo funkčními hledisky. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo u kterého byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

3.       Odchylně od odstavce 2 se v souladu s podmínkami stanovenými v čl. IP.27 [Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů] odst. 1 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.

Článek IP.31: Vztah k autorskému právu

Každá strana zajistí, aby (průmyslové) vzory, i nezapsané, měly nárok na ochranu také podle autorského práva dané strany, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo stanoven v jakékoliv podobě. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta, včetně úrovně požadované původnosti, stanoví každá strana.

Oddíl 4: Patenty

Článek IP.32: Patenty a veřejné zdraví

1.       Strany uznávají význam prohlášení o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001 na ministerské konferenci WTO v Dohá (dále jen „prohlášení z Dohá“). Při výkladu a provádění práv a povinností podle tohoto oddílu zajistí každá strana soulad s prohlášením z Dohá.

2.       Každá strana provádí článek 31a Dohody TRIPS, jakož i přílohu Dohody TRIPS a dodatek k příloze Dohody TRIPS.

Článek IP.33: Prodloužení doby ochrany vyplývající z patentů na léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin

1.       Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin[3] chráněné na jejich příslušných územích patentem mohou před uvedením na jejich příslušné trhy podléhat postupu správní registrace nebo povolení. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací nebo povolením pro uvedení na trh, jak je za tímto účelem definováno v příslušných právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2.       Každá strana zajistí v souladu se svými právními předpisy další ochranu přípravku, který je chráněn patentem a podléhal správní registraci uvedené v odstavci 1, aby bylo majiteli patentu kompenzováno zkrácení účinné patentové ochrany. Podmínky poskytnutí takové další ochrany, včetně délky jejího trvání, se stanoví v souladu s právními předpisy stran.

3.       Pro účely této hlavy se „léčivým přípravkem“ rozumí:

a)        jakákoliv látka nebo kombinace látek představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo

b)        jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo zvířat nebo podat lidem nebo zvířatům buď k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.

 

Kapitola 4: Ostatní ustanovení

Článek IP.55: Spolupráce

1.       Strany spolupracují, aby podpořily plnění závazků a povinností podle této hlavy.

2.       Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné:

a)        výměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování;

b)        výměna zkušeností, pokud jde o legislativní vývoj, prosazování práv duševního vlastnictví a vymáhání na ústřední a nižší úrovni celními, policejními, správními a soudními orgány;

c)        koordinace za účelem předcházení vývozu padělaného zboží, včetně koordinace s jinými zeměmi;

d)        technická pomoc, budování kapacit, výměny a odborná příprava personálu;

e)        ochrana a obrana práv duševního vlastnictví a šíření informací o této problematice, mimo jiné v podnikatelských kruzích a občanské společnosti;

f)         informovanost spotřebitelů a nositelů práv;

g)        posilování institucionální spolupráce, zejména mezi úřady pro duševní vlastnictví stran;

h)        vzdělávání a podpora informovanosti široké veřejnosti o politikách týkajících se ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví;

i)         podpora ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením malých a středních podniků; 

j)         formulování účinných strategií k určení publika a komunikačních programů, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně rizika pro zdraví a bezpečnost a spojitosti s organizovaným zločinem.

3.       Strany buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaného obchodního výboru pro duševní vlastnictví udržují kontakt ve všech záležitostech týkajících se provádění a fungování této hlavy.

Článek IP.56: Dobrovolné iniciativy zúčastněných stran

Každá strana se snaží usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran, jejichž cílem je omezit porušování práv duševního vlastnictví, mimo jiné na internetu a v jiných tržních prostředích, a jež se zaměřují na konkrétní problémy a hledají praktická řešení, která jsou realistická, vyvážená, přiměřená a spravedlivá pro všechny dotčené strany, a to kromě jiného takto:

a)        každá strana se snaží po oboustranné shodě organizovat setkání zúčastněných stran na svém území, aby usnadnila dobrovolné iniciativy za účelem hledání řešení a odstranění rozdílů, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování;

b)        strany usilují o vzájemnou výměnu informací o snahách usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran na svém území a

c)        strany se snaží podporovat otevřený dialog a spolupráci mezi svými zúčastněnými stranami a vybízet je, aby společně hledaly řešení a odstraňovaly rozdíly, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování.

Článek IP.57: Přezkum v souvislosti se zeměpisnými označeními

S ohledem na příslušná ustanovení jakékoli dřívější dvoustranné dohody mezi Spojeným královstvím na jedné straně a Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně druhé mohou strany společně vynaložit přiměřené úsilí, aby se dohodly na pravidlech pro ochranu a účinné domácí prosazování svých zeměpisných označení.”

 

 



[1]         Každá strana může určit příslušné datum podání přihlášky v souladu se svými vlastními právními předpisy.

[2]        Tento oddíl se nevztahuje na ochranu známou ve Spojeném království jako „design right“.

[3]         Pro účely této hlavy je pojem „přípravek na ochranu rostlin“ pro každou stranu definován v příslušných právních předpisech stran.